Ortenova Kutná Hora

Anna Ciprová

Anna Ciprová se narodila v roce 1982. Studovala mimo jiné na VOŠ Jabok. V literární soutěľi Ortenova Kutná Hora byla oceněna v letech 2002 a 2004 čestným uznáním a v roce 2003 2. cenou.

Tváří v tvář
(ukázky)

Přání, které posílám po soumraku

Snad bude země mou pevnou půdou pod nohama.
Vzduch mi přinese druhý dech.
A voda svou očistnou náruč.
Snad oheň spálí všechny údajné křivdy
a přinese touhu, která tepe a plane.

Akvárium

Pohled zespodu
do akvária
je jiný
než ten shora
A píchání u srdce
vyléčí někdy čas
a jindy daleké cesty
A hodně pomáhá
nečekané pohlazení po vlasech

V tápání

Tápání
od středu k počátku
a zase zpět ke konci.
Těžké myšlenky
a plný prostor mezi námi.
Tápání s otevřeným příběhem,
kde vyrůstají sny,
plány a marnosti.
Tápání, v němž stojíme a vykračujeme do prázdna
s odvahou.

Co mě napadá při sbírání jablek

Možná,
že na podzimu je nejsmutnější to,
že je jen jednou do roka.
Ale možná je to spíš to,
že všechno opadá a strom zůstane sám
a bez ničeho.

Cesta

Korouhvička na věži kostela ukazuje směr,
který neumím pojmenovat.
Jak mám potom vědět,
kudy se vydat?

Ticho

Je půl druhé v noci,
napadl sníh
a je ticho, ticho,
až to bolí.
A ty klidně spíš
s hlavou na mém rameni
a já neslyšně pláču
pro všechny ty ostatní hlavy na mém rameni.

***

Marně buším na dveře radosti,
nechtějí mě pustit dovnitř.
Marně klikou lomcuji,
nehty si lámu,
zaklínadla vymýšlím?
Nemůžu se dostat dovnitř.
A tak tluču na dveře?

S klíčem v kapse.

***

Vše již bylo stokrát napsáno,
tisíckrát řečeno,
ale stejně,
když ti kreslím na záda nekonečno
a ty tiše oddychuješ,
nemůžu se ubránit pocitu,
že je všechno zase poprvé.

***

Pluješ s důvěrou
v realitě pražských dní
hýčkáš si pupík
a rozdáváš rozumy

jsem ráda

Podzim

Pití burčáku je zvláštní věc.
Dá se pít jen na podzim a jen s někým.
A potom celý rok vzpomínat na tvoje poznávání a sucho v puse.
Zas až do podzimu.

***

Vinu smývám
ohýbáním sebe sama.
Všeho je přes míru.
Potřeba narovnání.

Tváří v tvář překážkám dostávám tvar.